Co je to exekuce z pohledu zákona, vysvětlení pojmů souvisejících s exekucí - bezexekutora.cz

Aktuální informace

Nacházíte se na: Bezexekutora.cz > Co je to exekuce?

Co je Exekuce a její účel

Účelem exekuce je zajistit rychlou a účinnou ochranu věřitelových práv, která mu byla vůči dlužníkovi přiznána vykonatelným rozhodnutím soudu anebo jiným exekučním titulem. Důrazně upozorňujeme, že exekuční řízení není jakousi další instancí, kdy by bylo možno přezkoumávat věcnou správnost atd. pravomocného rozhodnutí soudu, které se stalo vykonatelným. Exekutor se v rámci exekučního řízení nemůže zabývat tím, zda nárok věřitele vymáhaný v rámci exekuce je vskutku po právu.

S touto otázkou se musel vypořádat soud, popř. jiný orgán v nalézacím řízení, z něhož vzešlo rozhodnutí, k jehož autoritativními vynucení byla exekuce nařízena. Klíčový význam zde má způsobilý právní titul svědčící o opodstatněnosti požadavku věřitele (tzv. exekuční titul). Z obsahu vykonatelného rozhodnutí vyplývá, kdo je věřitelem a kdo dlužníkem, jakož i předmět povinnosti, která má být vynucena.

Exekuční titul

Mezi takové exekuční tituly, na jejichž základě může být na věřitelův návrh nařízena exekuce mj. patří:

• rozhodnutí soudu či rozhodčí nález v občanskoprávním řízení,
• resp. rozhodnutí soudu a jiného orgánu činného v trestním řízení, pokud přiznává právo, zavazuje k povinnosti nebo postihuje majetek,
• exekutorský zápis nebo notářský zápis se svolením k vykonatelnosti,
• rozhodnutí orgánu státní správy a územní samosprávy včetně platebních výměrů, výkazů nedoplatků ve věcech daní a poplatků, jakož i smíry schválené těmito orgány,
• rozhodnutí a výkaz nedoplatků ve věcech nemocenského pojištění a sociálního zabezpečení.

Výkon rozhodnutí podle OSŘ vs. exekuce dle exekučního řádu

• Exekutor je státem jmenovaná fyzická osoba pověřená exekutorským úřadem, která provádí exekuční činnost - nucený výkon exekučních titulů - nezávisle a za úplatu.
• Exekutor je při výkonu exekuční činnosti vázán ústavou, zákony a jinými právními předpisy, jakož i rozhodnutími soudu, vydanými v  řízení o výkon rozhodnutí a exekučním řízením.
• Exekuční činnost vykonává jako svobodné povolání, budoucí mzdové nároky, a to až do úplného uspokojení věřitelovy pohledávky.

Právní předpisy stanoví maximální přípustný rozsah srážek ze mzdy. Cílem tu je zajistit, aby dlužníkovi a členům jeho rodiny zůstala zachována taková část dlužníkovy mzdy, která jim umožní i nadále uspokojovat základní životní potřeby. Zákon dále klade některé další dlužníkovy příjmy na roveň mzdě (§ 299 OSŘ) - např.:

• příjmy, které dlužníkovi nahrazují odměnu za práci (zejména důchod, nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství,
• podpora v nezaměstnanosti aj.),
• dávky státní sociální podpory, které nejsou vypláceny jednorázově (např. přídavky na dítě, sociální příplatek, rodičovský příspěvek aj.).

Všechny výše uvedené příjmy lze exekučně postihnout jen srážkami ze mzdy a tudíž jen v zákonem přesně uvedeném maximálním rozsahu. Pokud by exekutor např. nemocenské nebo opětující se dávky státní sociální podpory postihnul např. exekucí přikázáním pohledávky, šlo by o nepřípustný způsob provedení exekuce a bylo by to důvodem k tomu, aby soud (zpravidla z podnětu dlužníka) exekuci vedenou tímto způsobem zastavil.

Přikázání pohledávky

Exekuce přikázáním pohledávky může mít tři základní formy:

1. přikázání pohledávky z dlužníkova účtu u peněžního ústavu,
2. přikázání jiné dlužníkovy peněžité pohledávky,
3. postižení jiných dlužníkových majetkových práv (např. obchodní podíl v s.r.o., členský podíl v bytovém družstvu).

Podstatou tohoto způsobu provedení exekuce je, že je exekučně postižena pohledávka, kterou má dlužník vůči třetí osobě (tzv. „poddlužník”), a z této pohledávky se uspokojuje exekučně vymáhaný nárok. Tak např. jde-li o exekuci přikázáním pohledávky z účtu povinného u peněžního ústavu, exekučně je postihnut nárok povinného vůči peněžnímu ústavu na výplatu peněžních prostředků z jeho bankovního účtu, přičemž tyto prostředky jsou následně vyplaceny oprávněnému, tj. věřiteli.

Věci nepodléhající exekuci

Dlužník nesmí být exekučním zásahem zbaven toho, co je pro něj či jeho rodinu životně nezbytné anebo co nezbytně avšak podléhá státnímu dohledu (ze strany ministerstva spravedlnosti). Exekutor může vykonávat exekuční činnost jen zákonným způsobem. Úkony exekutora v exekučním řízení jsou považovány za úkony soudu a exekutor sám rozhoduje o způsobu provedení exekuce a sám také vydává rozhodnutí, s výjimkou těch rozhodnutí, které exekuční řád výslovně svěřuje soudu.

Soud ovšem má i u tohoto druhu exekuce výraznou pozici, neboť rozhoduje o samotném nařízení exekuce, pověřuje jejím provedením konkrétního soudního exekutora, rozhoduje o zastavení exekuce či odkladu jejího provedení atd.

Exekuce dle exekučního řádu se od klasického soudního výkonu rozhodnutí dle OSŘ liší především v těchto ohledech: exekutor je bezprostředně finančně zainteresován na účinném a rychlém vymáhání plnění od dlužníků; na rozdíl od soudního výkonu rozhodnutí, kde věřitel musí sám navrhnout konkrétní způsob, jakým má být výkon rozhodnutí proveden (např. srážky z dlužníkovy mzdy), u exekuce dle exekučního řádu je to exekutor, kdo si zjistí dlužníkovy majetkové a finanční poměry a podle toho sám zvolí ten způsob provedení exekuce, který v daném případě považuje za nejvhodnější, resp. za nejúčinnější.

Vysvětlení pojmů:

• Oprávněný = věřitel, jehož pohledávka byla přiznána vykonatelným exekučním titulem (např. vykonatelným rozhodnutím soudu);
• Povinný = dlužník, který je dle vykonatelného exekučního titulu povinen poskytnout věřiteli nějaké plnění, ať již peněžité či jiné povahy.